Kutná Hora jako královské město a její vztahy s Prahou

V předposledním "osmičkovém" výročí se zaměříme hned na dvě témata spojená s ranými dějinami Kutné Hory. V prvním případě se budeme věnovat problematice listině krále Jana z roku 1318, které je tradičně interpretováno jako privilegium, které Kutnou Horu potvrzuje jako královské město. Ve druhém případu se posuneme o dvacet let, tedy do roku 1338, kdy vznikla smlouva mezi Kutnou Horou a Prahou o svobodném obchodu pro jejich měšťany.

Dne 1. listopadu vydal v Nymburce český král Jan Lucemburský privilegium pro Hradec, později nazývaný Králové, ve kterém potvrzuje zdejším měšťanům všechna privilegia jim udělená předešlými českými králi, stvrzuje jim vlastnictví lesa Bor, který leží nedaleko města, a dává jim právo vypořádat se se svými dlužníky, kteří nedluží více než 5 kop pražských grošů. Především však privilegium končilo větou: "Preterae addicimus promittendo ex gracia speciali, quod inantae ciuitatem ipsam Greczensem nulli obligabimus, sed ipsam cum Monte Chutnensi et ciuitate Pragensi volumus permanere." Tato věta v překladu zní přibližně takto: "Dále souhlasíme slibujíce ze zvláštní milosti, že nadále obec hradeckou nikomu nezastavíme, ale spolu s Horou Kutnou a obcí pražskou si ji chceme ponechat." Znamená to tedy, že od roku 1318 existovala tři královská města, která byla nezcizitelná od Koruny české a která se stala součástí tzv. dominia speciale, tedy výhradním majetkem krále. Vedle nově privilegovaného Hradce Králové a Prahy, resp. Starého Města pražského, to byla právě nedávno vzniklá Kutná Hora. Je naprostou samozřejmostí, že naše město za tuto svou výsadu vděčilo svým bohatým stříbrným dolům.

Na tomto místě je však nutné upozornit na fakt, že hradecké privilegium nás pouze informuje o stávajícím stavu. Nikde není řečeno, že Kutná Hora se stala královským městem teprve v roce 1318. Mohla jím být a patrně i byla již dříve. Za pozornost rovněž stojí skutečnost, že Kutná Hora byla v listině jmenována dokonce před Prahou! (Edici celého privilegia připravil Jaromír Čelakovský - Privilegia královských měst venkovských z let 1225 - 1419, Praha 1895, č. 103).

Druhým tématem je smlouva mezi měšťany dvou svobodných královských měst Kutné Hory a Starého Města pražského (označení Praha vzniklo až později a zahrnovalo čtyři původní města - Staré Město pražské, Nové Město pražské (založené Karlem IV. v roce 1348), Menší Město pražské (dnes Malá Strana) a Pražský hrad). Smlouva uzavřená dne 6. prosince roku 1338 umožňovala měšťanům v partnerském městě volné provozování obchodů.

Představitelé obou měst se dohodli na povolení šenkování vína, prodeje jakéhokoliv zboží a provozování všech živností. Zároveň si vzájemně přiznali i všechna měšťanská práva. (Plné znění smlouvy v českém překladu uveřejnil Petr Miloslav Veselský ve své práci Královské horní město Hora Kutná, Kutná Hora 1867, které v letošním roce nově vydalo nakladatelství Kuttna ing. Martina Bartoše.)

Tato smlouva nám poodkrývá rozsah kupeckých aktivit v Kutné Hoře. Kdyby zdejší obchodníci dokázali pokrýt poptávku domácích obyvatel, asi jen těžko by povolili přístup cizím kupcům. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že spotřeba Horníků, jak zní starý a privilegovaný název kutnohorských měšťatnů, vysoce převyšovala možnosti zdejších obchdníků. Smlouva s Prahou tak měla především zajistit přísun nového zboží a nových služeb. Pokud byl naopak v našem městě něčeho nadbytek, otevřel se domácím kupcům nový trh. Jinými slovy zóna volného obchodu v období hlubokého feudalismu.

Josef Kremla